Cestopisy 7+8/2013

Obsah čísla:

• Návraty ke kořenům - Afrika na vlastní kůži
• Rychlíkem k Velké čínské zdi s plavkami v zavazadle - Na téma nejlidnatější země světa
• Hobitín pod Alpami- Cestopis ze švýcarského Ticina
• Mauricius pro movité i nemovité - Ostrov luxusu
• Znečištěná bohyně Yamuna - Reportáž z posvátné indické řeky
• Perník a Koperník - Víkend v Toruni
• Na severním konci Unie - Nejsevernější obec Evropské unie
• Město na pahorcích - Metropole Jordánského království Ammán
• Mekka Čechů - Na hoře Říp
• Rubriky: Pohled zpátky – Jáchymov / Zaostřeno na Česko – Pohádka od Kolína / Pohlednice – Írán /

Editorial

Zálohujte!

Vždycky to pro mě byla tak trochu noční můra – ztratím / zničím
/ někdo mi ukradne notebook a všechno, co v něm léta střádám,
bude ztraceno. Čas od času jsem sice něco zazálohovala, ale tak
velký ten strach zase nebyl, abych v ukládání na externí disky byla
důsledná.

A pak se to stalo. Jednoho už tak dost nepovedeného večera jsem
usedla za psací stůl, termín uzávěrky magazínu Cestopisy už mi
dýchal na krk. Zapnu computer – a ono nic. Tedy nic až na nepříjemně
modré hlášky, které nevěstily nic dobrého.

Druhý den ráno jsem odcházela ze servisu výpočetní techniky s prázdnou
brašnou a měla vtíravý pocit, že jsem tam nenechala umatlaný prastarý
notebook, ale nemocného člena rodiny. Za pár hodin už jsem znala verdikt
– ještě že nešlo o rodinného příslušníka, bylo to totiž fatální.

O oprýskaný obal na harddisk mi samozřejmě nešlo. Ale ta data! Nejen
kompletní archiv Cestopisů a ještě jednoho časopisu, ale také přibližně
deset let mé práce bylo v tahu. Ihned jsem obeslala roky spolupráce
prověřené autory magazínu Cestopisy a tímto jim patří můj dík – bez toho,
že ochotně poslali své příspěvky znovu nebo rovnou napsali nové, byste
dnes toto číslo Cestopisů nečetli. Zároveň se omlouvám všem, kdo se
natěšili na články anoncované v minulém čísle. Někteří autoři byli zrovna
na cestách a vyhovět mi nemohli.

Teprve když byla příprava tohoto čísla v běhu, začala jsem přemýšlet, o co
všechno jsem vlastně přišla. Je to trochu jako při požáru domu: můj disk
byl také plný nepotřebných krámů, které mi bylo líto vyhodit, respektive
smazat. Pár věcí, ke kterým se váží mé vzpomínky, samozřejmě nepřestanu
želet. Ale jinak je v tom i něco očistného...

Když jsem svou počítačovou patálii vyprávěla známým a kolegům, všichni
se nejprve nevěřícně zeptali: „Ty jsi nezálohovala?“
„A ty poctivě zálohuješ?“ navykla jsem si říkat. Odpovědí mi většinou byly
výmluvně sklopené oči.

Proto vám s nastávajícím létem nic nepřeji, nýbrž radím: zálohujte, jsou-li
vám vaše vzpomínky drahé.

S úctou
Jana Patková
šéfredaktorka