Na obědě u náčelníka

Je pondělí 29. Muharram 1436. Nervozita, očekávání i strach. Podle islámského
kalendáře se vracíme o 574 let zpět, do horkého nedělního dopoledne.
Súdánské městečko Kadúglí působí poklidně.

Text a foto Andrea Kaucká a René Bauer

Kadúglí je hlavní město Jížního Kordofanu v pohoří Nuba na pomyslné hranici mezi severním a jižním Súdánem.
Žijí tu pospolu lidé Nuba, rozděleni do několika kmenů. Hlavní silnice Kadúglí je asfaltovaná, prašné ulice plné
lidí. Ženy jsou oděné do barevného tradičního oblečení tobe, což je dlouhý pruh látky omotaný okolo těla jako
sukně, přehozený přes ramena a zakrývající ruce i hlavu. Nejsou kompletně zahalené do tmavých odstínů a nenosí
pokrývku hlavy hijab jako například v sousedním Egyptě či Libyi. Volně se pohybují v ulicích stejně jako
muži, oblečení buď do běžného, mnozí i elegantního evropského stylu, nebo pro arabské státy typického bílého
dlouhého volného dresu galabia. Všichni mezi sebou diskutují jen tak při chůzi nebo při posezení u místní kávové
lady. Těch je v celém Súdánu mnoho – na okrajích silnic a cest, s malým stolkem, grilem s dřevěným uhlím
a s čaji, kávou a spoustou koření. Domorodí lidé nejprve nevěřícně pozorují naše auto, pak se ale usmívají a mávají.
Napětí a strach z nás pomalu opadává, přetrvává jen očekávání. Jaké to tu je, jací jsou tihle lidé?

S JABIREM MEZI GHOTIA. „Welcome to Nuba mountains! (Vítejte v pohoří Nuba!)“ zdraví nás....

Celý článek v tištěném vydání magazínu Cestopisy