Meditační Bali

Bali je prý nejkrásnějším místem na
Zemi. I přes stále rostoucí turistický
ruch si malý ostrov uprostřed Indonésie
stále zachovává své jen stěží
slovy popsatelné kouzlo. Právem
se mu říká ostrov Bohů. Já bych
ještě dodala – voňavý po tropickém
jasmínu a čadících vonných
tyčinkách. Pohostinní lidé, výborné
jídlo a poklidná atmosféra jako by
vybízely k uvědomění si přítomného
okamžiku.

Text Lenka Markovičová

JEEPEM PO BALI, ALE JEN V NEJVYŠŠÍ
NUTNOSTI. Velkou výhodou na Bali je cena benzinu.
Za litr tu zaplatíte pouhých deset korun. Takže jsme
si vypůjčili džíp, který jsme ale používali výhradně jen
k přesunům s bagáží. Když to šlo, zaparkovali jsme ho
a půjčili si skútr. Důvod byl prostý – jet místním džípem
bylo doslova o život. Bezpečnostní pásy volně vlály okolo
sedadel, vůz neměl tlumiče a při vjezdu do sebemenší
díry jsme měli pocit, že jsme spadli do jámy, stěrače měly
od skla centimetrovou mezeru, a pokud jsme se rozjeli
rychlostí větší než šedesát kilometrů v hodině, auto se
rozkmitalo a bylo téměř neřiditelné. Jediné, co by se na
něm dalo pochválit, byla klimatizace. Ta se při dlouhých
přejezdech opravdu hodila.
Vždy jsme si ale oddechli, když jsme dorazili na místo,
auto mohli zaparkovat, přesednout na skútr a jet, kam
se nám zachtělo. Jízda na skútru má i další výhody. Na
přeplněných silnicích se dostanete všude a nečekáte
v zácpách. A jste v kontaktu s okolím. Běžné byly zdravice
na semaforech – zastavili jsme, Balijec na vedlejším
skútru nás pozdravil, zeptal se, kam jedeme, popřál nám
šťastnou cestu a zase zmizel.

VŠUDE VONÍ OBĚTNÍ TYČINKY. Na Bali
okamžitě poznáte, že neoddělitelnou součástí každého
obyvatele je víra a náboženství, které prostupují všechny
okamžiky života. Na rozdíl od ostatních států Indonésie,
jež vyznávají islám, si Bali uchovalo hinduismus. Je to
nesmírně tolerantní náboženství, jehož důsledky na Bali
cítíte doslova na každém kroku. Ať jsme byli kdekoliv,
i v té v nejzapadlejší vesničce, na cestě pralesem k vodopádům,
před bankou, restaurací, malým obchůdkem
nebo dokonce v autě či na lodi, každý den jsme viděli na
zemi ležet čerstvou mističku z palmových nebo banánových
listů, ve které jsou květiny, trochu rýže, ovoce, někdy
i sušenka a vonná tyčinka. Jejich omamné vůně se linou
napříč celým ostrovem.
„Když tyčinka dohoří, božstvo se nasytí a obětina už je
znehodnocená a zůstává k dispozici přírodě,“ vysvětlil
nám Wayan, který se s námi dal do řeči na ulici v Sanuru.
Ukazoval přitom na kočku pochutnávající si na sušence,
kterou zrovna vytáhla z obětiny. Oběti prý lidé dávají také
démonům a zlým duchům. Pro jejich nasycení rozhazují
na zem rýži nebo kus plesnivého jídla. To všechno je prý
důležité pro uchování rovnováhy mezi dobrem zlem.

OCHRÁNCE BALIJCŮ – DUCH BARONG.
Na Bali skutečně cítíte, že náboženství, magika a mystika
jsou všude okolo vás, živé a promlouvající. Troufla bych si
to přirovnat ke stromu, kdy korunu máte v nebesích
a kořeny hluboko v zemi.

Celý článek si můžete přečíst v magazínu Cestopisy č. 5+6/2013