Temná turistika v Černobylu

„Dark tourism“ je druh turistiky zaměřující se na místa spojená se smrtí a utrpením. Mezi
cíle temné turistiky patří hrady a bojiště, místa katastrof, zpřístupněná vězení či místa, kde
násilně zemřelo velké množství lidí (popraviště, místa pogromů a genocid). Mezi nejznámější
cíle temné turistiky patří nacistický vyhlazovací tábor Osvětim v Polsku, někdejší jaderná elektrárna
Černobyl na Ukrajině, památník v Hirošimě či vražedná pole v Kambodži.

Text a foto Vladimír Stibůrek

JAK SE POTKÁVAJÍ TEMNÍ TURISTÉ. Kdyby mi před lety někdo řekl, že se podívám na místo
černobylské jaderné katastrofy, asi bych mu odpověděl zaťukáním na čelo. To místo jsem měl v povědomí
zafixované jako pustinu, kde snad nemohou růst ani kopřivy, natož se zde procházet lidé. Jenže jednoho
dne v nejmenované sociální síti kamarád Martin rozhodil dotaz: „Nechtěl byste se někdo podívat do Černobylu?“
Chtěl. Po ujištění se, že na takovém výletu dostaneme daleko menší dávku radiace než při běžné návštěvě
rentgenu, vykrystalizovala poměrně zajímavá sestava účastníků zájezdu: Martin – ten, který to celé zorganizoval
–, jeho bratr Štěpán, který nezorganizoval vůbec nic, jejich otec Pavel a já, jejich nic. Okolí zareagovalo
doporučením, ať jedeme raději k moři. V listopadu. Byli jsme dokonce „obviněni,“ že se chceme svézt na nové
trendové vlně, zvané temná turistika, o jejíž existenci jsme se dověděli asi týden před odjezdem. Ono se ale
nebylo čemu divit, protože cestou do Černobylu jsme měli v plánu navštívit i koncentrační tábor v Osvětimi,
k čemuž také došlo, a Katyňský les, k čemuž nedošlo. Označení „temní turisté“ jsme tedy měli naplnit měrou
vrchovatou.

„ČORNOBYL“ VYKAZUJE ZNÁMKY ŽIVOTA. Je to tady. Před hotelem v Kyjevě už čeká bílá
dodávka, nasedáme a vyrážíme na sever – do Černobylu. Po asi dvou hodinách jízdy přijíždíme k čemusi,
co připomíná hraniční přechod. Je to vstup do prvního pásma zakázané zóny. Překonáváme ho bez problémů
a stejně tak vstup do pásma druhého. Povolení ke vstupu zjevně funguje, z čehož máme po předchozích zkušenostech
s ukrajinskými uniformami upřímnou radost.

Celý článek v tištěném vydání magazínu Cestopisy.